Pro bratra
cca 2–3 minuty · přátelské dobírání s nadhledemMilí svatebčané, milá Terezo, milý Kubo. Pro ty z druhé strany stolu, se kterými jsem se ještě nestihl potkat u koláčků: jmenuji se Michal a posledních osmadvacet let pracuji na neplacený plný úvazek jako Kubův mladší bratr. Když mě Kuba požádal, abych mu dnes šel za svědka, kladl mi na srdce dvě věci: ať nenosím prstýnky volně v kapse u kalhot a ať mluvím nejvýš dvě minuty. Prstýnky dopadly na jedničku, u hodinek uvidíme. [pauza]
S Kubou jsme vyrostli v jednom dětském pokoji, takže o jeho smyslu pro pořádek a plánování vím úplně všechno. Už ve dvanácti měl linkovaný sešit, kam si psal výdaje z kapesného na korunu přesně, a dodnes je to jediný člověk v naší rodině, který si před výletem na Šumavu vytiskne tabulku s nadmořskou výškou všech zastávek na svačinu. Když vám Kuba slíbí, že v sobotu v osm ráno přijede pomoct se stěhováním skříně, v sedm padesát pět stojí před domem s vlastními popruhy, dekou a vodováhou. [pauza]
Právě proto jsem hned první večer poznal, že to s Terezou myslí vážně. Před čtyřmi lety měl Kuba dorazit na naši pravidelnou čtvrteční večeři u rodičů. Přišel o třicet pět minut později, bez tabulky, v rozepnuté košili a v ruce nesl dvě kytice tulipánů, protože v květinářství po rande s Terezou zapomněl, kolik jich vlastně chtěl. Tehdy nám u stolu došlo, že tabulky konečně našly přemožitele. [pauza]
Tereza do naší rodiny přinesla klid, nadhled a obdivuhodnou trpělivost s mužem, který dokáže dvacet minut vybírat správný program na myčce nádobí a skládat hrnky podle velikosti ouška. Kubo, vybral sis skvěle, a Tereza má od nás všech medaili za odvahu ještě před polévkou. Pozvedněte prosím se mnou skleničky: na Terezu, na Kubu a na to, ať jim v manželství občas klidně ujede čas i bez jízdního řádu. Na novomanžele.